Nora Mojsejová se mi jako člověk nelíbí. Asi to bude proto, že viditelně porušuje zásadu "Nobody respect you if you don't respect your body" a přesto je úspěšná. Proto jsem se rozhodoval, zda se na pořad Šéfka vůbec dívat. Zvědavost a mohutná reklamní masáž zvítězila a jsem rád, že jsem první díl viděl.
Po prvním díle musím Noře Mojsejové i pořadu přiznat opravdu vysokou kvalitu. Za tu chvíli co soutěž trvala jsem i já pochopil, co dělá většina manažerů a majitelů firem v ČR špatně a díky čemu je v ČR podnikatelské prostředí na tak nízké úrovni.
Účastnící soutěže dostali 500 euro a jejich úkolem bylo tyto peníze co nejvíce rozmnožit. A zachovali se tak, jak se v ČR chová většina podnikatelů. Místo aby vše investovali, tak většinu peněz "ulili" a do "podnikání" vložili jen nepatrnou část. To je naprosto špatně. Podnikatel musí svému podnikatelskému záměru věřit a dát do něj všechno. Tak se chovají podnikatelé v zahraničí. U nás je ale zvykem nejít do podnikání naplno a zisky neinvestovat zpět do firem (výroba, zaměstnanci, akvizice), ale spíše ulévat neustále něco bokem. Nakoupit nemovitosti nesouvisející s podníkáním, drahá auta, jezdit na drahé dovolené, šetřit na zaměstnancích i s rizikem velké fluktuace. Například v Německu se podnikatelé řídí heslem "vydělej a nechej vydělat", proto se tam i zaměstnanci mají relativně dobře. Potom také pro firmu mnohem obětavěji pracují když nemají pocit, že je zaměstnavatel dře z kůže a přitom rozhazuje peníze oknem. Také to zvyšuje kupní sílu a celé jejich hospodářství funguje tak jak má.
Další chybou je neschopnost prosazení se. Nestačí přijít s dobrým nápadem. Je nutné nápad prezentovat a přesvědčit o jeho kvalitách celý tým. Pokud na nápadu jiný člen týmu najde zásadní slabinu, nesmí potichu sedět a alibisticky mlčet, musí okamžitě věcně argumentovat aby se ušetřil čas a v případě že je seznáno, že je nápad nerealizovatelný se mohlo přejít k nápadu někoho jiného. Když jeden člen týmu přijde s nápadem, ostatní členové musí nápad podrobit věcné kritice. To se tady opět nestalo a byla to chyba.
Nechuť ke kritice je dalším problémem v ČR. každý je zvyklý pomlouvat za zády ale říct do očí někomu že udělal chybu, to se u nás moc nenosí. Je to pochopitelné, každý je tak trochu vypočítavý a snaží se neříkat tomu druhému nepříjemnou pravdu. Být s ostatními v týmu alespoň naoko kamarád bývá často upřednostněno před konstruktivní kritikou.
Neschopnost domluvit se nebo prosadit svoji vůdčí pozici v týmu lidí na stejné úrovni byla dalším viditelným problémem. Při řízení auta se zavázanýma očima nikdo neřekl "já budu navigovat" nebo "navigovat bude (např.) Petr", toto pouze vyplynulo ze situace. Je to o jasném definování odpovědnosti, které v ČR téměř neexistuje. Za každé rohodnutí by měl být odpovědný konkrétní člověk. Taky vůdce může být vždy jen jeden. Potom by se nestávalo, že někdo rozhoduje o zakázkách za miliardy, odpovědnost se rozprostře a při chybě najednou nikdo za nic nemůže.
Realizovatelný podnikatelský záměr. To je v podnikání nejdůležitější věc. Stejně tak schopnost analýzy předpokládaných zisků versus investice do rozjezdu podnikání a náklady. Čištění bot byl poměrně dobrý nápad, ale bylo jasné, že ziskovost v poměru k prvotní investici nebude dobrá. Druhým nápadem bylo věštění z karet. Tento nápad měl potenciál vyšší ziskovosti, kdyby se trochu rozvedl, mohl vynášet slušně, stačilo k tomu přidat třeba nějakou numerologii. Bylo by to nové a nezvyklé.
Kdybych měl něco zkritizovat, za hlavní mínus soutěže považuji výběr soutěžících. Vím že požadavkem byla různorodost soutěžících, aby je diváci mohli dobře identifikovat. Vybrat jen naprosto stejné uhlazené a stejně vystupující instantní manažery by bylo nezajímavé a tak byli vybráni zástupci všech vrstev. Výběr je to ale tak trochu umělý, někteří soutěžící jsou díky tomu jen do počtu a je jasné, že soutěž nemůžou nikdy vyhrát. Jak by mohl dělat špičkového manažera člověk, který nezná žádný světový jazyk? Někdo bez vzdělání a vystupování? Nebo někdo s naprosto neodpovídajícím vzhledem? Tyto schopnosti a vlastnosti se nedají získat za týden, na těch se musí pracovat roky.
Pořad každopádně doporučuji a osobně se těším na další díl. Pokud udrží standard dílu prvního, nebude to ztracený čas.